V roce 2018 jsem absolvoval program Working holiday v Kanadě. Po jeho skončení v srpnu 2019 jsme se spolu s kamarádkou vydali na roadtrip po západě Spojených států amerických.
Po krátké zastávce v zakouřené Kelowne, protože v Kanadě tehdy zuřily rozsáhlé požáry, jsme vstoupili na území USA ve státě Washington. Po tranzitu přes něj jsme se dostali do Oregonu a dorazili k prvnímu z mnoha míst, které jsme plánovali navštívit. Bylo jím jezero Crater Lake, které vzniklo při výbuchu sopky a má krásnou tmavomodrou barvu. Typ jsme dostali od kamarádky, která ho navštívila pár týdnů před námi, a věru jsme nelitovali, že jsme ji poslechli.
Crater LakeCrater Lake
Oregon si však budu pamatovat nejen díky Crater Lake ale i kvůli zážitku na čerpací stanici, když jsem si sám nemohl natankovat auto, ale musel jsem to přenechat obsluze pumpy. V Oregonu a New Jersey jako v jediných státech USA totiž stále platí zákaz samostatného tankování (i když v Oregonu po novém je možné natankovat si sám od 18.00 do 6.00). Nepomohlo mi ani to, že na „benzínce“ pracuji 5 let …
Po tomto pro nás neobvyklém zážitku jsme vyrazili do San Francisca. To je známé jako město květin, ale nám spíše přišlo jako město bezdomovce, protože iv centru města jich bylo nepočítaně. Podle místních je to způsobeno i tím, že mnohá města na severu USA jako např. Chicago kupují bezdomovce jednosměrné letenky do jižních měst jako San Francisco, Oakland, aby se jejich zbavili. Díky teplejšímu podnebí je v této oblasti život na ulici mnohem lehčí a snesitelnější. Samotné město je velmi příjemné a zajímavé. Bohužel, závěr návštěvy v San Francisku nám pokazili zloději, kteří rozbili zadní okno na autě zaparkovaném na ulici a ukradli mi všechnu mou zavazadla. Jediné štěstí bylo, že pas, doklady a telefon jsem měl u sebe. Sice jsme to nahlásili na policii, ale ti se velmi do vyšetřování nehrnuli, protože takových případů mají každý den desítky. A tak jsme další den namísto cestování absolvovali návštěvy obchodů s automobilovým a oblečením, protože jsem přišel o celou svou garderobu.
Golden Gate v San FranciscuGolden Gate v San Francisku
Ani tato nepříjemnost a neočekávané náklady nás neodradily od pokračování v našem Roadtrip. Po průjezdu slavným a ikonickým mostem Golden Gate jsme zamířili do Národního parku Yosemite. Po příjezdu jsme zjistili, že všechny kempy v parku a okolí jsou již obsazeny a všude se pohybují davy lidí. S problémy se nám podařilo najít parkovací místo, i když pořádně vzdálené od centra parku, kde se začínala většina turistických stezek. Naštěstí mezi parkovišti a všemi zajímavými místy jezdila bezplatná kyvadlová doprava. V Yosemitu jsme byli zvědaví zejména na legendární El Capitan a Half Dome, přičemž jsme doufali, že alespoň na jeden z nich se nám podaří vystoupit. Bohužel, kvůli velkým vedrům, které tehdy vládli v Kalifornii, jsme se museli spokojit s lehčí túrou k vodopádům Vernall a Nevada. Na naši smůlu stejný nápad mělo v ten den několik stovek dalších turistů, takže chodník byl doslova přecpaný. Navzdory těmto mrzutostem nám Yosemitu utkvěly v paměti jako jeden z top přírodních zážitků na naší cestě.
Skalní masiv El Capitan v Národním parku YosemiteSkalný masiv El Capitan v Národním parku Yosemite
Další dva dny jsme strávili v sousedících národních parcích Kings Canyon a Sequioa. Oba jsou známé díky obrovským stromem – sekvoje a Kings Canyon i díky cedrem. Z stínu gigantů jsme se vydali na nejžhavější místo v USA – Death Valley. V těch dnech se zde teplota přes den pohybovala kolem 45 ° C a v noci kolem 30 ° C. Horko, která byla dokonce i ve stínu, si pamatujeme dodnes. Stejně i pocit, když nepomáhalo žádné ochlazování. Dokonce i v klimatizovaném informačním centru tekla z vodovodů horká voda. Navštívili jsme zde všechny „must see“ místa jako Badwater Basin, Zabriskie Point, Red Cathedral, Artists Palette či Dante’s view. I přes horku a nehostinným podmínkách bylo Death Valley jedním z nejpamátnějších míst, které jsme během své cestě viděli.

Badwater Basin, Death ValleyBadwater Basin, Death Valley
Po týdnu v přírodě nás čekalo „Město hříchu“, kde jsme si dopřáli trochu ruchu velkoměsta, podívali všechny kýčové stavby, navštívili kasino a šou Davida Copperfielda a po nocích strávených ve stanu a autě jsme si dopřáli odpočinek v hotelových postelích. Bylo to zajímavé zpestření našeho výletu. Čekala nás však ještě jeho druhá polovina, takže jsme opět vyrazili vstříc přírodním krásám USA.
Hned další zastávka překonala všechna naše očekávání. Národní park Zion nepatří k rozlohou největším americkým parkem, ale skrývá množství nádherných zákoutí. Hlavní část parku tvoří Zion Canyon, do kterého je zakázán vjezd motorových vozidel a je dostupný pouze autobusovou kyvadlovou dopravou, kterou zajišťuje správa NP.

