Zbavit se bubnů, vysokých či nízkých rohů a hrbolatých vrstev se dá i bez toho, aby se z opravy stal velký stavební projekt.
Krivá podlaha je časovaná nepříjemnost. Obvykle podložíme nábytkové nohy prohnutými novinami a přivykat si na to, že stoličkou třeba chvíli hledat místo kde se nekýve. Nedostatky podlahy si odůvodním zálibou ve venkovském životním stylu a těšíme se ze života. Taková drobnost nás nerozhází.
Pokud však přijde situace, kdy třeba naklikat lamelovou podlahu, rozvinout nový koberec, nebo oživit stěny tapetami s vodorovnými proužky, její vyrovnání se nelze vyhnout. Problém, který jsme roky tolerovali a tlačili před sebou třeba vyřešit. V takovém okamžiku se vyrojí tisíce myšlenek, které nás znepokojují náročností řešení. Vyrovnání podlahy však může být jednodušší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Výzvy, které vzbuzují obavy
Ať se děje cokoliv, vyrovnání podlahy se neobejde bez kompromisů. Čím déle uvažujeme o možném řešení, tím více úskalí se vynořuje z neznalosti. Začíná to změnou výšky. Každá nová vyrovnávací vrstva Přizvednout podlahu nahoru a to vidět nejen pod dveřmi které je třeba zkrátit, ale i v průchodu do vedlejší místnosti. Někdy můžeme před vyrovnáváním některé z původních vrstev odebrat, není to však pravidlem.
Pomyšlení na vodní hladinu, která se rovná do vodováhy silou přírody je příjemné, jakmile však přeskočí myšlenky do světa potěrů, anhydridů či pěnobeton, vynoří se desítky drobných obav a nejasností. Najednou je všechno jakési komplikované a vyžaduje mnohem více snahy, jak jsme ochotni podstoupit. Z drobné nepříjemnosti se stává velký stavební projekt, který dotazuje více peněz než se na první pohled zdálo.
A pokud přijde řada na vážení, někdy záleží každý nový kilogram navíc. Obzvláště pokud jde o podkroví, při kterém se nikdy neuvažovalo o tom, že by se mohlo stát obytným prostorem. Strhnout střechu a začít znovu od zdí nedává smysl. To už si raději řekneme, že podlaha zůstane nakonec přece jen křivá. Bez boje se však vzdávají pouze slabší nátury.
O všem rozhodne měření
Jaká křivá je vlastně podlaha? To prozradí pouze měření. Nejprve jen orientačně. Dlouhá lata nebo sádrokartonářský profil odhalí na podlaze „jámy a kopce“, které značíme tužkou na podlaze. Najednou, jakoby byla poseta kruhy a ovály, v nichž svítí značky + a -. Víme kde přidat a kde ubrat, ale to jsme už možná tušili i předtím.
Po chvíli měření máme zcela jasno v tom, které místo je nejvyšší a jaké výškové rozdíly jsou v místnosti. A pokud k tomu přidáme i vodováhu, jakékoliv experimentování s laserem je zbytečné. I selským rozumem víme spočítat o kolik musí podlaha vyrůst do výšky, abychom ji vyrovnali. Právě toto je moment, od kterého začíná odvíjet další rozhodování. Už to není jen touha po řešení, ale jasná představa o situaci.
Sololit překlene nerovnost desek
Tuto zkušenost mají za sebou mnozí, kteří se snažili dát do pořádku rodinný dům z 50-tých až 70-tých let. Na zemi jsou nabité desky, mezi nimiž zejí tmavé spáry. Přestože kdysi byly v jedné rovině, po letech jakoby některé vystupovali vzhůru a jiné se utápějí. Snad proto, že trámy pod nimi jsou uloženy pririedko a struska s popelem postupně ustoupily.
Na takové nerovnosti by se již brzy na koberci prešliapali pruhy a podlaha naklikaná z lamel by se začala lámat ve spojích. Nejprve se při takovém pokusu ukáží rohlíky lamel a po čase to už praská řadu za řadou. Vytrhat desky a vyměnit za nové, nebo je zbrousit do roviny? Obě řešení by byly zbytečně drahé a pracné.
Tím pravým řešením je sololit o tloušťce 4 milimetry. Je levný, vyrábí se v tabulích velkých formátů a je dostatečně pevný na to, by dokázal plochu vyrovnat bez jakýchkoliv úprav. Stačí ho jen nařezat na míru jako koberec, uložit na vysáté desky a připevnit hřebíčkem v rozestupech 15×15 centimetrů. Najednou, jakoby vznikla velká, rovná plocha, která utajila všechny nedostatky. Nyní už nový koberec nebude trpět ai lamelová podlaha bude mít dostatečně rovný podklad. Hrozba je zažehnána.
Panelákové bubny pod PVC krytinou
Koupíte starší byt a první co vám padne do oka jsou podlahy pokryté PVC krytinou. Roky byly zakryty koberci a nikdo si nestěžoval na to, že cosi není v pořádku. Ve vyklizení prostoru však pozornému oku cosi nehraje. Na podlaze jsou bubny a přestože nejsou příliš velké, nedokážeme se přenést přes to, že by tam mohly zůstat. Máme na to své důvody. Byt čeká rekonstrukce a ta žádá podlahy rovné, s novou nášlapnou vrstvou.
Pokud jde jen pokládat levná plovoucí podlaha, volba padá na kompromis. Ve velké mapě ostrůvků se značkami + a – se vyřízne krytina tam, kde vyčnívá nad pomyslnou rovinu. Při 3-milimetrové tloušťce krytiny jakoby se nerovnosti najednou scvrkly na polovinu. Ve chvíli, kdy se úpravami znivočená podlaha celoplošně přikryje lepenkou, vše sedí tak dobře, jako by nikdy bubny neexistovaly.
Redakce radí: Inspirujete se užitečnými tipy jak správně pečovat o svůj dům.
